Cesta k minimu

Celkem zásadní otázka.  Nikdy jsem si nemyslela, že bych byla člověk impulsivní, ale co se týče nákupů, je tomu bohužel tak.  Jednou se mi líbí to, podruhé ono. Bytové doplňky, kuchyňské náčiní, nábytek, ale třeba i oblečení. Kupování všeho celkem bez rozmyslu by mohlo být mé poznávací znamení. Mám to doma ráda hezký. Uklizený. Zorganizovaný. Jako malá jsem se doma s rodiči topila ve věcech, chaosu  a jestli si můžu dovolit být drzá, tak v nevkusu. I když - ať jsem fér - celé devadesátky byly krapet nevkusné.  Za ty roky jsem si ale vybrala směr a styl. Přesto však můj mozek občas vypne a koupím nebo objednám něco, co bude zaručeně pasovat k nám domů. Ale nepasuje. Nebo ne dlouho. Protože jsem impulsivní. Začarovaný kruh. Poslední dva měsíce mám tendence obhlížet online bazary, aukce a další markety, protože mě uchvátilo retro.  Mého muže ovšem ne. Tak mám doma pár retro talířů, omáčník nebo porcelánové retro šálky na espresso. Můj milý z toho jist nechce, omáčn...

 Jako malá jsem snila o tom, že jednou budu mít byt či dům a v něm velkou knihovnu se spoustou knih. Samostatnou místnost, která nabídne mé dušičce ten takzvaný '' zen ''. V rohu ušák, menší stolek na odložení čaje a dobrůtek, pěkná lampa, difuzér s vonnými olejíčky, na stěnách obrazy a zkrátka celá místnost poskytující klid a hřejivé útulno. Co vám budu. Knihovnu mám, není kdovíjaká svými rozměry, za to mě okouzluje svým obsahem. Ušáku jsem se nedočkala a vlastně po něm už nebažím. Co víc. Přestávám bažit i po knihách. Stále víc se zamýšlím nad tím, jestli potřebuji vlastnit tolik knih, tolik věcí.  Spoustu titulů jsem prodala, roznesla do knihobudek nebo darovala . Bez přečtení. Nelákaly mě, přitom svého času mě zaujaly buď anotací či obálkou a já jako nadšené dítko odcházela hrdě z knihkupectví s knihami, o kterých jsem byla přesvědčena, že mě budou bavit, že jsem pro ně ta pravá majitelka.  Čím víc ale trávím času doma, tím víc mám pocit, že jsem zahlcená. Věcmi obe...