Jako malá jsem snila o tom, že jednou budu mít byt či dům a v něm velkou knihovnu se spoustou knih. Samostatnou místnost, která nabídne mé dušičce ten takzvaný ''zen''. V rohu ušák, menší stolek na odložení čaje a dobrůtek, pěkná lampa, difuzér s vonnými olejíčky, na stěnách obrazy a zkrátka celá místnost poskytující klid a hřejivé útulno.
Co vám budu. Knihovnu mám, není kdovíjaká svými rozměry, za to mě okouzluje svým obsahem. Ušáku jsem se nedočkala a vlastně po něm už nebažím. Co víc. Přestávám bažit i po knihách. Stále víc se zamýšlím nad tím, jestli potřebuji vlastnit tolik knih, tolik věcí.
Spoustu titulů jsem prodala, roznesla do knihobudek nebo darovala . Bez přečtení. Nelákaly mě, přitom svého času mě zaujaly buď anotací či obálkou a já jako nadšené dítko odcházela hrdě z knihkupectví s knihami, o kterých jsem byla přesvědčena, že mě budou bavit, že jsem pro ně ta pravá majitelka.
Čím víc ale trávím času doma, tím víc mám pocit, že jsem zahlcená. Věcmi obecně, nejenom knihami. A tak se pořád pozastavuji nad tím, jestli mám s čistkou pokračovat. Jestli nebudu litovat. Jestli si nechat jen něco? K čemu jsou vlastně knihy, které už máte přečtené nebo u kterých víte, že na jejich přečtení se stejně nikdy nedáte, protože ten pocit chtění tam byl, ale už zmizel?
Abych ještě nastínila svůj čtecí žánr, v mé knihovničce je především beletrie - thrillery, detektivky, horory, ale také hrůzné příběhy z období válek, katastrofa v Černobylu atd. Další sekcí jsou knihy o pokojových rostlinách, to je však úplné minimum mé sbírky.
Je tedy nutné schraňovat knihy, které jsou skvělé, bavily vás, ale víte, že opětovným přečtením by ve vás už nevzbudily to co prvně? Mají mít šanci na další přečtení? Jak se vymanit z pocitu - chtít vlastnit? Jak přestat mít pocit, že jste přece za knihy dali tolik peněz, tak je přece musíte mít?
P.S. Čtečku mám, to by mohla být odpověď na vše. Ale není. A já proto váhám.
Proč člověku není líto jídla, které sní a už ho taky nemá? Proč člověk na druhou stranu tak moc zápasí s věcmi, které souvisí s jeho volným časem, šatstvem nebo čímkoliv v domácnosti?
 |
| fotka je stoletá |
*Tento blog vzniká jako můj asi ''třistapadesátýsedmý''v uplynulých cca 18 letech. Takže vzhůru do boje!
Komentáře
Okomentovat